Stavíme klinkerové pramice a veslice pomalou cestou — dubové kýly, modřínové obšívky, měděné nýty — a vracíme staré lodě zpět ze záhrobí.
Nová pramice zabere zimu; pořádná restaurace může trvat déle. Prkna se vyměňují jedno po druhém, žebra se napařují zpět do tvaru, spáry se znovu těsní — dřevěná loď není ztracená, dokud neshoří.
Tichý rybník chce jinou loď než větrné jezero. Řekněte nám, kde bude plout a kdo bude veslovat — nakreslíme ten správný trup.